Horní Studenec

Horní Studenec
	Pohled na Horní Studenec
Lokalita
Charakter	místní část
Obec	Ždírec nad Doubravou
Okres	Havlíčkův Brod
Kraj	Vysočina
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°43′ s. š., 15°47′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	235 (2021)
Katastrální území	Horní Studenec (6,0 km²)
Nadmořská výška	515 m n. m.
PSČ	582 64
Počet domů	102 (2011)
	Horní Studenec
Další údaje
Kód části obce	44351
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Studenec (německy Ober Studenetz) je část města Ždírce nad Doubravou. Osadou protéká potok Cerhovka, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1314. Horní Studenec, kolem roku 1405 nazývaný Freundental (Radostné údolí), byl významným společenským centrem oblasti. Renesanční zámek byl postaven na místě středověké tvrze v letech 1593 až 1597. Kaple v barokním slohu byla přistavěna v roce 1669. Na nádvoří visel starodávný zvon s nápisem ze 14. století.

Gotický jednolodní kostel sv. Václava v Horním Studenci má staré dějiny. Zmínka o něm je již ve 12. století, stavba sama je z konce 14. století. Renesanční křtitelnice je z poloviny 17. století. Na věži byly dva zvony, střední odlil v roce 1583 slavný Brykci z Cimperka, u menšího, staršího, není jméno mistra uvedeno.

Vedle kostela se nachází roubená zvonice krytá šindelem. Velmi bohatá je historie zdejší školy, jejíž počátky sahají do roku 1772. Bývaly zde dva hostince, sklad piva a výroba likérů, dva řezníci a uzenáři, dva pekaři, kovář, dva až tři obchody, kolář, dva až tři truhláři, sedlář, obuvník, krejčí, dvě švadleny a jeden kapelník. Na potoce k Novému Studenci býval mlýn, poháněný vodním kolem.

Územněsprávně byl Horní Studenec v letech 1869–1950 veden jako obec v okrese Chotěboř, v letech 1961–1985 jako obec v okrese Havlíčkův Brod. Částí města Ždírce nad Doubravou je od 1. července 1985.^[3] V letech 1961–1985 byl Branišov částí obce Horní Studenec.^[4] K 1. červnu 2007 zde žilo 267 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel Horního Studence^[5]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	459	540	534	537	612	566	529	397	408	403	337	277	282

Osobnosti

Narodil se zde dřevorytec, grafik a podnikatel Jan Vilím (1856–1923).
Dalším z rodáků je stíhací pilot a vojenský letecký instruktor Rudolf Němec (1897–1969).
Jako soukomý učitel na zámku působil pražský historik umění Oskar Pollak (1883–1915).

Fotogalerie

Kostel sv. Václava a šindelová zvonice v Horním Studenci
Šindelová zvonice v Horním Studenci
Bývalá škola v Horním Studenci

Reference

↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 164.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 54.
↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Studenec na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Studenec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[9023ab7ef288de47a49355aecfa7c6546e388db9-1] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-2] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[3] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 164.

[bra-4] Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 54.

[5] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]